Ti (ne)dosažitelní

Ti (ne) dosažitelní? Koho tím myslím, myslím tím naše idoly, ty, kteří jsou dle našeho úsudku, jaksi v jiné lize.

ZÁKLADKA A FOTBALISTÉ

Abych se přiznala dlouhou dobu jsem neměla potřebu se “zamilovávat a s někým randit”, měla jsem své kamarády a kamarádky a víc jsem nepotřebovala.

Jenže moje kamarádky byly jiného mínění. Možná proto, že jsem si myslela, že mají pravdu a já jsem jen pozadu anebo tak trochu jiná, možná také proto, že jsem se jim nechtěla vzdálit, a tak o ně přijít, jsem je v tom poslouchala.

BYLO TO SKVĚLÉ TÉMA K PLODNÝM KONVERZACÍM, KTERÉ STMELUJÍ, TAK POŘÁD NĚKDO NĚKDE MUSEL BÝT. NĚKDO, NA KOHO JSME SI MYSLELY.

Byly jsme tři, obě kamarádky už měly své vysněné idoly, svoje fotbalisty a já ne. A to nemohlo přeci zůstat jen tak. Dávaly mi na výběr z různých fotbalistů, jenže… Nakonec jsem si vybrala toho svého. A upřímně, když se na to podívám zpětně, lépe jsem si vybrat nemohla, ano byl hezký, šikovný, inteligentní a měl to srovnané.

V té době ještě nebyl tak známý, nevím, jestli ještě hrál za Blšany nebo Plzeň anebo už přecházel do Sparty. JEDNALO SE O PETRA ČECHA. Ano o toho Petra Čecha. Podle stromohoroskopu by dostal přezdívku KAŠTAN.

A začalo to, sledovala jsem každé utkání, vystřihovala články a vyráběla si takovou knížku Petr Čech.

Měly jsem společné téma, které nás spojovalo, a nejen mezi námi, ale i s okolím. Měla jsem, co říct. Druzí se měli se mnou, jak spojit, měli jsme téma. Byla jsem tím zajímavá, nebyla jsem přehlížena. Pohltilo mě to.

Ale nebylo to takové to fanynskovské, že když ho vidíte, je vám na omdlení. To ne. To mělo přijít až mnohem později. Paradoxně, až když jsem byla dospělá.

BOHATÍ MUŽI

Do této skupiny bych také zařadila muže, který dostane přezdívku BOROVICE.

PŘIPADALA JSEM SI JAKO OPRAVDICKÁ POPELKA Z POHÁDKY. A i ten zvon tam byl a jeho panství i s hrobkou.

Jen to tím nekončilo, jak to v pohádkách bývá, ale začalo.

Bylo to období plné paradoxů a hodně mi to dalo. Překvapilo mě, že to nebyl žádný floutek, byl slušně vychovaný a jaksi disciplinovaný.

Tihle muži mají často na první pohled všechno, jenže právě proto, ale už pak neví, co by… KAŽDÁ MINCE MÁ UŽ HOLT DVĚ STRANY.

TEN PRAVÝ

Přiznám se, propadla jsem tomu totálně. Majk Spirit podle stromohoroskopu by dostal přezdívku BOROVICE. Ano v jeho písničkách jsem se našla a uvěřila jsem tomu, že já jsem ta jeho pravá.

Chytila jsem se pěkně na udičku. Už v článku Odvaha k blízkosti, jsem psala, že není všechno zlato, co se třpytí. A zase v článku Naděje a beznaděj  jsem tuto zkušenost popsala takto:

I já jsem zažila deziluzi z lidí, ke kterým jsem se upnula, z mých idolů. Je fakt, že jsme tak hladoví po důvěře, po jistotě, že jsme na naše idoly hrozně tvrdí, tlačíme na ně a nedovolujeme jim být tím, čím jsou, normálními lidmi s jejich ctnostmi a neřestmi. 

V každém člověku je zastoupena spousta různých osobností. Ne nadarmo se říká, co je venku, je také uvnitř. A ty osobnosti se chtějí, potřebují se projevit, potřebují uznat jejich hodnotu. Ale záleží jen na nás, kterou tu osobnost chceme více živit, kým chceme být, to rozhoduje.

Už jsem ve svém předchozím článku Aha moment v mém životě, aneb mí rodiče jsou pro mě stromem psala o důležitosti rozmanitosti, že se na věci můžeme dívat různě a že ve všem jsou obsaženy všechny barvy duhy. A tady se to opět potvrzuje. 


UVĚŘ VE SVÉ SNY x SLEPÁ DŮVĚŘIVOST

Jsem snílek a idealista, který věří v dobro. Jenže svět funguje trošku jinak, než jsem si myslela a než v čem jsme byli vychováváni.

Vyrůstali jsme v tom, že dobré se odměňovalo a zlé trestalo. Jenže, když se rozhlédnete kolem, tak ten, kdo je morální, lidský, autentický a empatický  je v pomyslné hierarchii dole. Alespoň na první pohled.

Jak rozlišit, kdo to s námi myslí dobře a kdo jen takticky nevyužívá přirozené fungování lidské psychiky pro sebe? Co takový marketing? Hezká slova se pěkně poslouchají a přirozeně jim chceme věřit. A ještě když to říká hezký, milý, usměvavý, oblíbený a úspěšný člověk.

A MY TOMU PAK VŠEMU UVĚŘÍME A ŽENEME SE ZA NĚČÍM, CO PRO NÁS NENÍ DOSAŽITELNÉ. JSME UVĚZNĚNI VE SVÉ PŘEDSTAVĚ. A TO, CO JE SKUTEČNĚ PRO NÁS, NÁM MŮŽE UNIKAT.

Ne v jistě úrovni si nejsme rovni a nemáme stejné možnosti a výchozí podmínky. Svět z určitého úhlu pohledu není spravedlivý, není. A je fajn si to konečně přiznat.

Ti krásnější, usměvavější, přátelštější, milejší, sangvinici, ti s podporou, ti s penězi, ti známější, ti v co v tom vyrůstali, s talenty, ti, co nezažili zradu, ti, co nejsou zodpovědní a je jim jedno, co bude s planetou nebo co ostatní lidé, nejsou tak zatíženi zklamáními, ti naoko starostliví atd. jsou na tom prostě lépe, ať už jsou to třeba i pěkní křiváci.

Už Tomáš Baťa psal, že: „Člověk velmi snadno podlehne sugesci pěkného zevnějšku. Hladká tvář, jiskrné oko a příjemná řeč otevírá srdce, budí sympatie, svádí z cesty spravedlnosti.“


ZKUSME SE VRÁTIT K SOBĚ

Zjistěme, co skutečně chceme a potřebujeme my. Zkusme se alespoň trošku vymanit z toho, co na nás cíleně působí a ovlivňuje.

…vybrat si jenom proto, že před tebou stojí něco lákavého, nikdy neuspokojí hlad duševního Já. A k tomu je právě zapotřebí intuice, je to přímý posel duše… 

Pro bližší znázornění třeba uvedeme, že dostane-li se ti příležitost koupit kolo nebo cestovat do Egypta a vidět pyramidy, musíš příležitost na chvíli odsunout stranou, vstoupit do sebe a otázat se. Po čem hladovím? Po čem toužím? Možná, že více hladovím po motocyklu než po kole. Možná, že více hladovím po výletě za babičkou, která již stárne.

(Ženy, které běhaly s vlky, Clarissa Pinkola Estés)

Po čem toužím já?

Mít kolem sebe pár lidí, se kterými se cítím dobře. A můžeme společně dělat to, co nás baví, společně tvořit. Mít dostatečný finanční příjem, abychom já i moji blízcí nemuseli počítat každou korunu a mohli si dopřát beze strachu po čem toužíme. S tím souvisí, aby byl zájem a bylo přijímáno to, co nabízím, o mé dary. Mít útulný domov v zeleni, kde se cítím v bezpečí. A mít partnera, se kterým to vše můžu ve zdraví a v lásce sdílet.

Mít milence/přítele, který tě považuje za živou, rozvíjející se bytost, stejně jako strom rostoucí ze země nebo fíkus v domě nebo jako zahrádku s růžemi za domem… Mít milence a přátele, kteří se na tebe dívají jako na skutečně žijící, dýchající bytost, tu, která je lidská, ale vyrobená z velmi jemných, vláčných a kouzelných věcí… Milence a přátele, kteří podporují tu bytost v tobě, to jsou lidé, které hledáš. Budou přáteli tvé duše provždy.

(Ženy, které běhaly s vlky, Clarissa Pinkola Estés)

Ano mějme velké sny a jděme za nimi. Jen se k nim neupínejme. Najděme to, co je skutečně naše. A uvědomme si, co už máme.

Je rozdíl, když se o něco snažíme z místa, kdy jsme hladoví, a z místa, kdy jsme sytí. PŘEJI I VÁM, ABYSTE NAŠLI TO VAŠE;)

„Miluji  stromy, čerpám z nich stabilitu, sílu a bezpečí, jež skrze meditace a stromové obrázky předávám dál lidem. Zároveň se profesně specializuji na podporu a vedení svých klientů při navrhování a tvorbě jejich zahrad. Jsem autorkou eBooku STROMY a eBooku Jak na zahradu. Můj příběh si můžete přečíst zde >> "
Komentáře