Vánoční zastavení

Musím se přiznat, nestíhám.

Nestíhám, kolikrát jste to slovo v posledních dnech slyšeli a sami vyslovili? Mám v plánu napsat článek, kam bych sesumírovala všechny ty pocity a vjemy posledních dní. Píšete si také o nové video, je pravda, že už rok jsem nic nenatočiĺa. Ale MALUJI, zase po delší odmlce.

Ráda bych Vás tímto pozvala na  VÝSTAVU V PŘÍBRAMSKÉ NEMOCNICI (leden-březen 2024), s pozvánkou se ještě přihlásím.

Tak jak nás učí právě stromy, VŠE MÁ SVŮJ ČAS.

Nejaktivnější jsem na Facebooku Žena mezi stromy, kde se můžeme vzájemně obohacovat, za což ze srdce děkuji.

Zimní období je spojeno s klidem, s odpočinkem, se vzduchem, se severem. Je to bod klidu uprostřed vesmírného chaosu. Je to prázdnota, v které se odehrává základní proces tvoření. Vzduch nás propojuje s tím, co je větší, co nás propojuje a kam až my nedohlédneme.

A když je největší tma, navrací se slunce, rodí se nová naděje. Příslib, že je tu sice tma, ale už se to láme a bude více světla. To je podstatou oslav zimních svátků. Více  ve starším článku STROMY A ZIMA.

Dopřejte si zastavení, nebuďte pořád v tom „běžeckém módu“ jako já na podzimní fotografii, ať Vás nemusí pak zastavit nemoc.

Pokud bych se ještě nepřihlásila s novým článkem,

přeji Vám radostné prožití vánočních svátků a všechno dobré do nového roku.

„NEJMOUDŘEJŠÍ A NEJÚŽASNĚJŠÍ UČITEL JE PŘÍRODA SAMA.“ 

Leonardo da Vinci

Nezapomeňte vyrazit ven, mezi stromy.