KDYŽ MĚSTO DÝCHÁ SKRZE STROMY, návrat ke kořenům Příbrami

Petra Palusová13.3. 2026
Někdy si myslíme, že odcházíme jen z míst.
Ale ve skutečnosti z nich nikdy úplně neodejdeme.
Kořeny zůstávají.
Města se staví z kamene.
Ale žijí díky stromům.
Lidé přicházejí a odcházejí.
Domy se přestavují.
Ulice mění jména.
Ale stromy zůstávají.
A někdy stačí projít kolem jednoho z nich 
a najednou se vrátí celé dětství.

Žena mezi kaštany a dalšími stromy Příbrami.

Možná právě proto si dodnes pamatuji některé stromy z dětství tak jasně.
Čekání  před 4. ZŠ u sochy  (Pomník Dílu Aloise Jiráska ak. sochaře Václava Šáry z roku 1938) na to až zazvoní a otevřou se dveře. Ranní rutina po dobu devítileté školní docházky. Čekání na křižovatce cest.
Stojíme tam s bráchou. Někdy se přidají spolužáci.
Vytváříme další sousoší, tentokrát živé.
Stejně jako ty jírovce kolem nás, které lemují v několika zástupech Jiráskovy sady, význačný bod města.

Zdroj: www.pribram.eu

Na podzim si minuty krátíme sbíráním kaštanů. Lesklé hnědé koule v dlaních, pod nohama šustí listí.
Za našeho dětství se kaštany sbíraly nejen pro radost. Sbírali jsme je pro SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy), tradiční ekologickou soutěž pro děti. Sběrem jsme pomáhali lesní zvěři přečkat zimu.
Každý kaštan je schovaný v ostnité slupce, která se postupně rozloupne – a teprve pak může zazářit.
TAKOVÝ POKLAD ČEKAJÍCÍ, AŽ HO NĚKDO OBJEVÍ.
A právě kaštan se stal symbolem tohoto článku – symbolem toho, že i v temnotě, pod ochrannou vrstvou, čeká něco nádherného. Stejně jako v kořenech stromů, stejně jako v hlubinách hornických šachet, stejně jako v nás samotných.

Tomuto čekání, něco předchází – cesta.

Sevastopol a Svatá Hora

Ranní autobus vyjíždí z mé vesničky Dubno, míjí sloupovité topoly, které v minulosti lemovaly kopec „Dubeňák“, a projíždí městem. Za okny se míhají domy, ulice a zastávky.
A pak se otevře proluka, kde se tyčí majestátní buky u Sevastopolského náměstí.
Jako by se zde zastavil čas. Brána do jiných světů.
A dnes? Ty buky zde stále stojí.

Symbol  síly, stability a původních kořenů města.
Několik kroků a ocitneme se u Svaté Hory, poutního místa, které se zvedá nad městem a zve nás k návštěvě a spočinutí.
Po staletí sem přicházejí poutníci z různých koutů země. A stejně jako dnes, i tehdy je na cestě doprovázely stromy.
Stromy byly jejich stínem, jejich odpočinkem.
Tichým svědkem jejich modliteb.
Strom, který v Příbrami pamatuje nejvíce je Svatováclavský dub.

SVATOVÁCLAVSKÝ DUB

Neboli Dub svatého Václava a chcete-li Svatohorský dub je dub letní s obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí přes 582 cm.  Jedná se o jeden z nejstarších stromů v České republice. Roste již od nepaměti na Svaté Hoře nad městem Příbram. Věk dubu je odhadován na 400 let. Je potomkem pradávného dubu, který zde rostl od 13. století do roku 1643. Na kmeni stromu býval dlouhá léta zavěšen obraz svatého Václava, který dal Svatohorskému dubu jeho nynější jméno.

Březové Hory

Cesta autobusem pokračuje. Otevírá se pohled na Březové Hory, v dálce se objevují břízy – odolné, pružné, s lehkostí, v krajině poznamenané těžbou, která nese stopy minulosti a zároveň naději nového života.

Foto od Pavla Čapka

Kdysi byly samostatným hornickým městem, nyní jsou neoddělitelná součástí Příbrami. Místo těžních věží, hald a příběhů lidí, kteří celý život pracovali pod zemí.
Už samotný název Březové Hory v sobě nese strom – břízu.
Lehký, světlý strom, který dokáže vyrůst i tam, kde se země zdá být vyčerpaná.
Pro Příbram a její okolí byly v minulosti typické duby – staré, hluboké, pevné.
 A TAK TU VEDLE SEBE STOJÍ DVA SYMBOLY, DVA STROMY SPOJUJÍCÍ ČAS.
Dub drží paměť.
Bříza přináší nový začátek.

LÍPY U SV. PROKOPA

Na tomto pro mě doslova magickém místě, které určitě doporučuji navštívit, se pospolu nachází lípa malolistá a lípa velkolistá, přibližného stáří cca 200 let, s obvody kmenů přes 295 cm, jsou součástí kulturní památky Chrámu Československé pravoslavné církve, kostelu sv. Prokopa.

V těchto místech stávala dřevěná Prokopská zvonička, postavená horníky již v 16. století.

Právě sv. Prokop je považován za jednoho z patronů českých horníků, který dle pověstí oral s ďáblem, což symbolizuje ovládnutí podzemních sil.

LÍPA CHARLOTTY MASARYKOVÉ

Lípa srdčitá v lesoparku Litavka, má obvod kmene 305 cm, byla vysazena 25. 4. 1926 při stromkové slavnosti na památku Charlotty Masarykové.

Zdroj: https://stromy.pribram.eu/

Brdy

V pozadí toho všeho se tyčí vrcholky Brd – nejvyššího pohoří okolí, do nedávna nedotčená krajina, tichá a chráněná, takřka zapomenutá. Je to poklad, který zůstal zachován díky působení vojáků.

TESLÍNSKÝ BUK, ORLOVSKÝ BUK

Teslínský buk je můj nejoblíbenější památný strom. Jedná se o hraniční strom tehdejších panství. Je starý přibližně 350 let, má obvod kmene přes 600 cm.

O něco mladší souputník v Orlově je starý přes 300 let s obvodem kmene přes 358 cm. Najdeme ho nedaleko sochy lesního ducha Fabiána na cestě k Třemošné.

DUB NA ZÁBĚHLÉ 1, DUB NA ZÁBĚHLÉ 2, ALEJ NA ZÁBĚHLÉ

Památné stromy v Brdech nově spadají pod Agenturu ochrany přírody a krajiny, jelikož jsou součástí Chráněné krajinné oblasti vzniklé v roce 2016. O několika z nich jsem již psala ve svém starším článku Krajiny vnitřní a vnější.

Foto od Josefa Beníška

Stromy bývalého okresu Příbram

Buky, duby, břízy, lípy… každý strom nese svou kresbu, svůj charakter, vnitřní krásu… a ty, které nás přesahují věkem a pamětí, jsou dominantou krajiny a času – staly se stromy památnými.
Seznam vyhlášených památných stromů nalezneme v databázi Agentury ochrany přírody a krajiny.

V bývalém okrese Příbram – kam spadá Příbram, Dobříš a Sedlčany, nalezneme úctyhodných 108 záznamů. V ORP Příbram 35 záznamů. A v samotné Příbrami již výše vyjmenované tři záznamy.

O památných stromech ORP Příbram se můžete dočíst více na těchto stránkách https://stromy.pribram.eu/, je to krásný počin, který si zaslouží naši vděčnost.

 Pozornost si určitě zaslouží také ORP Dobříš a Odbor výstavby a životního prostředí. Doporučuji sledovat jejich aktivity a také se občas podívat do Dobříšských listů, kde se dočtete o každém památném stromu na jejich území ORP Dobříš. Ale nejlepší je jít rovnou ven do přírody k památným stromům, kde v letošním roce přibydou infopanely. Nezbývá říct než bravo a nechat se tím inspirovat. 

 
Každý z těchto stromů je vyjádřením historie, síly a energie. Je příběhem.
Stejně jako horníci, kteří sestupují do šachet Příbrami, aby objevili poklady – rudu, stříbro, uran, jdou do temnoty, do hlubin země, a přitom nacházejí vnitřní krásu – krásu, kterou vynesou na světlo.
Stejné je to u stromů. Kořeny se noří do hloubky, kde je tma a ticho, a přesto vynášejí na světlo světa letokruhy, uzly, vzory a nádheru dřeva a listů. Pevnost uvnitř, krásu a svěžest navenek.

Strom spojuje to nejnižší s tím nejvyšším. Svými kořeny vysává zemi a svými listy pije slunce. Strom se hrouží do temnot, vydechuje ve světle. (Jean Guitton)

KAŽDÝ KAŠTAN, KAŽDÝ STROM, KAŽDÝ ČLOVĚK – KAŽDÝ POKLAD ČEKÁ, AŽ HO OBJEVÍME.

František Drtikol a Jan Drda

A právě zde je vhodné zmínit význačné rodáky.
Umělec a mystik František Drtikol. Jeho světlo, zachycující jemnou hru stínů a tvarů, mi připomíná, že krása není jen na povrchu.
Světlo proniká skrze listy, přes ostnité slupky kaštanů, přes stín hornických šachet a odhaluje tvar, kresbu, hloubku – uvnitř stromu, uvnitř pokladu, uvnitř nás.
Spisovatel, dramatik, politik Jan Drda –ale především člověk, který dokázal naslouchat lidským osudům. V jeho příbězích jsou lidé z masa a kostí, jejich radosti, slabosti i odvaha – Městečko na dlani, Vyšší princip. Možná právě proto působí dodnes tak živě.
Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami.
Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město.
Pro mnohé jsou srdeční záležitostí knihy výtvarníka, spisovatele a skauta Jana Čáky (1929–2018). Určitě bychom přišli na mnoho dalších známých, ale i neznámých osobností.

Svatá Hora, Březové Hory, horníci, stříbro, železná ruda, uran a s ním spojené nechvalně známé pracovní tábory, vojáci v Brdech, příběhy místních domů, stromů a lidí – to vše vytváří město s kořeny hluboko v zemi i v paměti.

Výstava v Restauraci Na Hradbách

A právě v Restauraci Na Hradbách se po pěti letech vracím vystavovat své obrazy – obrazy stromů, světla a kořenů. Místo, kde se dřevo stolů mísí s historií, kde se dýchá příběhem města.
OD KVĚTNA DO SRPNA BUDOU V MÉM RODNÉM MĚSTĚ VISET MÉ OBRAZY SE STROMY.
A možná není náhoda, že se výstava otevírá právě v květnu.
V čase, kdy města znovu začínají dýchat.
Kdy stromy rozevírají své listy a květy, vzduch se naplní vůní jara.
Kdy se starý verš znovu vrací do života: máj je lásky čas.
V takových chvílích si člověk uvědomí, že města nejsou tvořena jen zdmi, ulicemi a historií lidí.
Jsou tvořena také stromy.
Těmi, které stojí tiše – desítky i stovky let.
Když se vracím do Příbrami, vracím se vlastně i k nim.
Ke krajině, která člověka formuje dřív, než si to uvědomí.
Malá květnová báseň
Město stojí z kamene,
ale dýchá listím.
Stromy si pamatují víc
než naše kroniky.
A když přijde květen,
otevřou své větve
jako staré knihy,
ve kterých stále pokračuje
příběh místa.

Závěr

Příbram byla vždy městem zvláštního charakteru.
Hornické město, které vyrostlo z hlubin země, ale zároveň je obklopené lesy Brd.
Možná i proto tu byly utvářeny osobnosti, které hledaly něco hlubšího.
Když přemýšlím o stromech, někdy mi tuto cestu připomínají.
Strom také roste vzhůru.
Ale jeho síla vychází z kořenů.
Čím hlubší jsou, tím výš může sahat.
A možná právě proto kaštany na podzim padají – aby nám připomněly, kde jsou naše kořeny, a že každý kaštan, každý strom, každý člověk a každá šachta skrývá poklad, který čeká, až ho vyneseme na světlo.
Petra Palusová
„Miluji  stromy, čerpám z nich stabilitu, sílu a bezpečí, jež skrze články, meditace a stromové obrázky se snažím předávat dál. Zároveň se se čtenáři dělím o své znalosti a dovednosti získané při studiu Zahradní a krajinné architektury a ze své praxe. Jsem autorkou eBooku STROMY a eBooku Jak na zahradu. Můj příběh si můžete přečíst zde >> "
Podobné články
KDYŽ MĚSTO DÝCHÁ SKRZE STROMY, nejen v Plzni a nejen v únoru 2026

Tento článek vznikl u příležitosti mé únorové výstavy ve Schované kavárně v…

Čas, kdy nejen stromy ukazují své tiché pravdy

Stromy teď mluví šeptem. Ne pro slabost, ale pro moudrost. Učí nás,…

PLOZENÍ - DOZRÁVÁNÍ - ODCHÁZENÍ

PŘÍRODA SE NIKDY NEZASTAVÍ, A PŘESTO NIKAM NESPĚCHÁ. Každý rok znovu rozprostírá…

Komentáře
Tato stránka používá cookies

Na stránkách používáme soubory cookies. Některé jsou nezbytné pro fungování stránek, jiné nám umožňují poskytnout vám lepší zkušenost při návštěvě našich stránek nebo zobrazování reklamy, pomáhají nám analyzovat návštěvnost a stránky zlepšovat.

Nastavení cookiesOdmítnout všePřijmout vše
Souhlas s používáním cookies

Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních sítí, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.

Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat. Svůj souhlas s používáním cookies na našem webu můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat.

Jednotlivé souhlasy
Nezbytné - aby stránky fungovaly, jak mají.
Nezbytné soubory cookie pomáhají učinit webové stránky použitelnými tím, že umožňují základní funkce, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky. Bez těchto souborů cookie nemůže web správně fungovat.
Preferenční - abychom si pamatovali vaše preference.
Preferenční cookies umožňují, aby si stránka pamatovala informace, které upravují, jak se stránka chová nebo vypadá. Např. vaše přihlášení, obsah košíku, zemi, ze které stránku navštěvujete.
Statistické - abychom věděli, co na webu děláte a co zlepšit.
Statistické cookies pomáhají provozovateli stránek pochopit, jak návštěvníci stránek stránku používají, aby mohl stránky optimalizovat a nabídnout jim lepší zkušenost. Veškerá data se sbírají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou.
Marketingové - abychom vám ukazovali pouze relevantní reklamu.
Marketingové cookies se používají ke sledování pohybu návštěvníků napříč webovými stránkami s cílem zobrazovat jim pouze takovou reklamu, která je pro daného člověka relevantní a užitečná. Veškerá data se sbírají a používají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou.
Uložit nastavení
Odmítnout všePřijmout vše