Poslední roční období, o kterém jsem na svém blogu ve spojitosti se stromy ještě nepsala, je tady. Astronomické léto začíná 21. června letním slunovratem. Léto klimatologické se udává počátkem měsíce června.

Když jsem se zamýšlela nad létem, přicházelo mi s ním ve spojitosti několik kontrastů a to: VODA, ZÁPLAVY, ŠŤAVNATOST a naproti tomu SUCHO, VYPRAHLOST, POTŘEBA ZÁLIVKY.  Dalším kontrastem je například vysoká aktivita a zároveň odpočinek.

Léto tak jako pro stromy je pro nás obdobím užívání si toho, čeho jsme nabyli během produktivního jara, je to obdobím zasloužených dovolených, ať už je trávíme aktivně či pasivně, období radovánek, hojnosti a čistého bytí.

CO DĚLAT, KDYŽ JE VODY MÁLO

Když je málo vody, je třeba zalévat, a když je vody přebytek, je třeba ji zadržovat, aby bylo pak třeba z čeho zalévat. To je nám všem asi jasné, ale je fajn si to připomínat. Na svých zahradách můžeme vytvářet různé poldry, vsakovací záhony, záhony s víceúrovňovou zelení, budovat jezírka, svádět okapovou vodu do podzemních nádrží nebo do nadzemních nádob.

RADA STROMŮ

JAK SPRÁVNĚ ZALÉVAT

Udává se, že RANNÍ ZALÉVÁNÍ JE NEJIDEÁLNĚJŠÍ, voda se stačí vsáknout a rostliny z ní prosperují celý den. Když nemůžeme ráno tak platí, že je lepší večer než přes den, kdy rostliny můžou změnou teploty utrpět šok. Doporučuje se zalévat intenzivně (větší množství vody) a méně často. Vzhledem k automatizaci a rovnoměrnému rozložení vody je výhodný závlahový systém.

ZÁLIVKA VE MĚSTĚ

Poslední roky se ve velkém začalo sázet stromy, ale jak moc se myslelo na údržbu, to uvidíme za pět let, jestli ty stromy vysázené za velkých ovací, dostaly i šanci po tom, co na ně nesvítila světla reflektorů. Ano toto je moje citlivé téma, proto se o tom více rozepíši, případně můžete přeskočit na další kapitolku;)

Jedním z nejdůležitějších bodů je právě pravidelná zálivka, alespoň v prvních třech letech. A ano je třeba zalévat, i když prší.  DÉŠŤ V DNEŠNÍ DOBĚ UŽ OPRAVDU NESTAČÍ. Půda je velmi vyprahlá. O správné výsadbě jsem již psala v článku Stromy ve městě ano nebo ne, kde je zmiňována také zálivková mísa a mulč.

V posledních letech se také hodně rozšířilo použití zálivkových vaků, ale tady POZOR. I když máme zálivkové vaky, stejně k tomu stromu musí někdo přijet a tu vodu tam doplnit. VELKÉ PLUS ZÁLIVKOVÝCH VAKŮ vidím třeba u stromů ve svahu, kde díky postupnému uvolňování kapek z vaku dochází ihned k vsaku a nedochází k odtoku vody, jako je tomu při zálivce hadicí.

V PRVNÍCH LETECH STROM VYCHOVÁVÁME, ZVYKÁ SI NA DANÉ PODMÍNKY A PŘIZPŮSOBUJE SE JIM.  Je proto důležité vše dělat s rozvahou. Jak zareaguje strom, u kterého došlo k rozvoji kořenového systému pouze těsně pod povrchem, v důsledku pravidelného přísunu vody po kapkách ze zálivkového vaku, když ten vak odebereme? Jak zareaguje na nepravidelné a často nedostatečné srážky?

Je třeba, abychom strom už od začátku připravovali na to, že zálivka nebude pravidelná a že je třeba si pro tu vodu kořeny dojít hlouběji do země. Četnost zálivky podle odborníků by měla být následující: v prvním roce 5-15 x ročně 70-120l, v druhém roce se četnost snižuje na 3-10 x ročně a v dalších letech se dál snižuje jen na dobu přísušku.

Za zmínku určitě stojí nově vznikající aktivity občanů např. aktivita adoptuj si strom, zalejme.cz nebo aplikace Tree Check. I my se můžeme aktivně zapojit a jít ven s konví;)

VHODNÉ STROMY

Rostliny se nepříznivým podmínkám přizpůsobily tak, že si vytvořily trny, drobné a pichlavé listy nebo mají silnou produkci aromatických látek, aby zabránily i okusu. Jiné rostliny se brání suchu tím, že vytvořily silné, zdužnatělé listy. Jiné zase vytvářejí hluboký kořenový systém.

Mezi stromy snášejících sucho v našich podmínkách se řadí stálozelený cypřiš, borovice, jalovce, dub cesmínovitý, habr, bříza bělokorá, líska turecká, habrovec, mandlovník, javor Montpellier, zmarlika, dub zimní, hlošina úzkolistá, břestovec, lípa stříbrná apod.

Na dovolené se můžeme setkat také s dubem kermesovým, vavřínem vznešeným, olivovníkem, borovicí halebskou, pinii, s cisty, řešetláky a například i s dubem korkovým. Z dubu korkového se získává, olupováním borky v intervalu 8-12 let teprve po 25 letech od výsadby, přírodní korek.

NEJDE NEZMÍNIT DALŠÍ STROM ROSTOUCÍ V OBLASTECH S OBDOBÍMI SUCHA A TÍM JE BAOBAB. Baobab, je opadavý strom s nápadně tlustým kmenem a s dlanitě složenými listy, můžeme se s ním setkat v Africe, na Madagaskaru a v severozápadní Austrálii. O jeho zajímavém všestranném užitku se můžete dočíst na wikipedii.

CO DĚLAT, KDYŽ JE VODY NAOPAK MOC

S nadbytkem vody se nejčastěji setkáme u více či méně jílovité půdy. Jsou to těžké půdy a při větších deštích dojde snadno k jejich zamokření, což má za následek nedostatečný přísun kyslíku ke kořenům rostlin a rozvoj plísní.

KDYŽ JE NĚČEHO MOC, TAK JE TŘEBA UBRAT, VODU MŮŽEME ODVÉST IDEÁLNĚ SYSTÉMEM DRENÁŽÍ.  Vlastnosti jílovité půdy můžeme zlepšit kypřením, přidáním humusu, osázením rychle rostoucích rostlin určených k zelenému hnojení a vhodným osázením rostlin k trvalému účelu.

Mezi vhodné dřeviny, jež některé z nich dokáží vodu přímo vysát, se řadí například některé druhy vrb, olší, střemchy, hlohy, akáty, štědřence, dub červený, jasan ztepilý, habr, túje, modřín, borovice blatka apod.

V NAŠICH PODMÍNKÁCH JE IDEÁLNÍM STROMEM DO I TRVALE MOKRÝCH PŮD – TISOVEC. Jedná se o takový unikát. V trvale mokrém prostředí vytváří z kořenů zhrublé výběžky, které vystupují nad úroveň hladiny, kde nasávají kyslík. Tak jako to můžeme třeba na dovolených vidět u mangrovových porostů.

STROMOSKOP

Stromoskop je něco jako horoskop, nejedná se však o astrologická znamení, ale o stromy. Ke každému časovému úseku připadá určitý charakteristický strom. Tak třeba i tak, můžete zjistit, jaké další stromy jsou spojené s letním obdobím. Obrázek se Vám zvětší, když na něj kliknete, můžete si jej také uložit.

LETNÍ SLUNOVRAT/LITHA

JE OKAMŽIK, KDYŽ SE SLUNCE NACHÁZÍ NEJDÁL NA SEVER A ZAČÍNÁ SE VRACET ZPĚT NA JIH. 

Jedná se o nejdelší den v roce a nejkratší noc. Dává nám schopnost posvítit i na ta místečka, která nechceme vidět. A na řadu opět přichází voda, která nás dokáže očistit, dokáže z nás smýt všechny ty nečistoty.

VODA JE SPOJENÁ S ŽENSKOSTÍ A S NAŠIMI EMOCEMI.

Dalším stromem jehož přirozené prostředí je u vody, v močálech, tam, kde je mokro a bláto…. tam kam by se jen málo kdo odvážil, je OLŠE. A ona tam žije a prosperuje. V tomto specifickém prostředí roste také naše chráněná rostlina PRSTNATEC MÁJOVÝ. NA PRVNÍ POHLED NE ÚPLNĚ ÚŽASNÁ MÍSTA ČASTO SKRÝVAJÍ NA TEN DRUHÝ POHLED OPRAVDOVOU KRÁSU A SÍLU. Na těchto místech najdete útočiště, když je Vám třeba ouvej.

S vodou máme také spojený další strom, pěkně tvrdý, a to DUB. Dub, který nejde do vody, naopak, ten zpevní hráze, nastaví hranice pro vodu. Je pro mě nositelem mužské energie. Vše v přírodě se vzájemně doplňuje a má své místo.

Nikoho asi už nepřekvapí, že léto bylo zasvěcené Bohyním vody. Novodobě můžeme zmínit například Rusalku, která představuje hluboké tůně, nese poselství, že NA DNĚ NALEZNEME SVÉ PERLY. Dále všem známá Vltava, ta představuje divoce proudící řeku, pomůže nám tam, kde ta voda (řekněme část našeho života) začíná zahnívat.

VODA NÁS UČÍ PLYNOUT S PROUDEM ŽIVOTA. UČÍ NÁS NEBOJOVAT. UČÍ NÁS ŘÍCI ŽIVOTU ANO.

Jako emoce i voda má svůj destruktivní charakter v podobě bouřek, přívalových dešťů s tím spojených povodní, tornád apod. Destruktivní charakter má i druhý extrém a tím je sucho.

MŮŽEME NIČIT A MŮŽEME DÁVAT ŽIVOT.

Ačkoli nás samotná podstata destruktivního rozpoložení nutí bořit, snažme se přemoci a stavět, či alespoň bořit rozumně.

(Viktor Frankl)

Řešení, pokud to nemůžeme na přímo změnit, tak to přijmout jako fakt a přizpůsobit se, snažit se tomu předcházet a připravit se na možné alternativy, vědět, co dělat, když to přijde, a dokázat jít dál.

PANE, POŽEHNEJ, CO JSEM UDĚLAL DOBŘE, A NAPRAV, CO JSEM POKAZIL.

Aneb jak se praví v jedné pohádce: Každá voda ale nakonec steče dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu.

PŘÍNOS STROMŮ V LÉTĚ

PRÁVĚ V LÉTĚ NEJVÍCE DOCENÍME PŘÍNOS STROMŮ.  Jsou pro nás vděčným deštníkem i slunečníkem, taková schovka pro malé i velké. Můžeme se pod jejich korunou ukrýt před deštěm anebo před sluníčkem. Nejenže vytváří stín, ale také ochlazují svoje okolí. O dalších přínosech se můžete dočíst v článku na blogu Žena mezi stromy.

Stromy nás také vyživují a teď mám na mysli hlavně tu fyzickou stránku. V červnu můžeme sklízet například první plody broskvoní, třešní, višní a meruněk. V červenci dozrávají hrušky, letní jabloně, švestky a nektarinky. V srpnu se můžeme také těšit na švestky, jablka, blumy a mirabelky. V září sklízíme ještě hrušky, jablka, ryngle, švestky, vlašské a lískové ořechy. Je toho požehnaně.

Zajímavé tipy na zpracování plodů (zavařování, mražení, marmelády), můžete nalézt třeba tady.

LAMMAS/DOŽÍNKY

Právě v tomto období se slaví LAMMAS, DOŽÍNKY, PROJEVUJE SE VDĚČNOST ZA TY DARY, OSLAVUJE SE MATKA ZEMĚ. S Matkou Zemí je spojeno několik atributů jako schopnost dávat život a výživu, jejichž nositelkami jsou také Bohyně Matka, Roda a Živa. Učí nás nemít strach z nedostatku a NAPOJOVAT SE NA TO, CO JE ZDRAVÉ, A TO JE PŘÍRODA.

PANE, DEJ AŤ POCHOPÍM, ŽE SI ZASLOUŽÍM VŠECHNO DOBRÉ, CO SE MI V ŽIVOTĚ PŘIHODÍ. Dej, ať pochopím, že to, co mě vede k hledání Tvé pravdy, je táž síla, která vedla světce, a že pochybnosti, které mám, jsou tytéž jako pochybnosti, které měli světci, a že slabosti, jež cítím, jsou tytéž jako slabosti, jež cítili světci. DEJ, AŤ JSEM DOST POKORNÁ, ABYCH UZNALA, ŽE NEJSEM JINÁ NEŽ DRUZÍ PANE. AMEN.

(Brida z knihy Brida od P. Coelho)

CO SE ODEHRÁVÁ V ZAHRADĚ A JAK MŮŽEME STROMŮM POMOCI

Léto je ideálním obdobím pro řez stromů, mluvíme o tzv. LETNÍM ŘEZU. Především po polovině léta se růst nových výhonů zpomaluje. Po jarním růstu, po jarní expanzi přichází i u stromů potřebný odpočinek a stabilizace. Další růst stromů je proto zaměřen na kořeny, na kmen a silné větve. Rány se proto také rychleji hojí.

ALE MÁ TO ZÁDRHEL. Jako v zimě se nesmí řezat, když jsou mrazy, tak i v létě se nesmí řezat, když jsou vysoké teploty a pálí sluníčko. NA TO POZOR.

V létě je ideální řezat stromy, u kterých se to v jarním období nedoporučuje kvůli silné míze a tvorbě klejotoku. Jedná se hlavně o javory, břízy, kaštany, ořešáky, třešně a další peckoviny.

KROMĚ JIŽ ZMÍNĚNÉ ZÁLIVKY A ŘEZŮ, JE DOBRÉ UDĚLAT PROBÍRKU PLODŮ, PODEPŘÍT OBSYPANÉ VĚTVE, ODSTRANIT PŘEROSTLOU TRÁVU A PLEVEL Z OKOLÍ KMENE, PROKYPŘIT A PŘIHNOJIT PŮDU.  Měli bychom také pamatovat na nutnost ochranného postřiku proti škůdcům a nemocem či použít jinou alternativu jako např. (vosičky, …)

Nezapomínejme však, že léto je spojené hlavně s dovolenou, tak si ji náležitě užijme a dovolme si, co srdce ráčí.

Jsme lidské bytosti a neznáme svou velikost, Pane. Dej nám pokoru, abychom požádali o to, co potřebujeme, protože žádné přání není zbytečné a žádná prosba není nicotná. Každý sám ví, čím živit svou duši. Dej nám odvahu, abychom pohlíželi na svá přání jako na něco, co pramení z Tvé věčné moudrosti. Teprve když přijmeme svá přání, můžeme mít představu, kdo jsme, Pane. Amen.

(Mág z knihy Brida od P. Coelho)

KRÁSNÉ LÉTO PŘEJI <3