Stromy ve městě ano nebo ne?

Často lidé nadávají na listí…. atd. Stromy jim překážejí… Jasně chápu, že to… může být občas nepříjemné, jenže…. Když si uvědomíte, jejich přínos…

STROMY ČISTÍ VZDUCH I VODU, SNIŽUJÍ DOPADY PŘÍVALOVÝCH DEŠŤŮ, ZLEPŠUJÍ ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BUDOV A REDUKUJÍ DOPADY KLIMATICKÝCH ZMĚN.

Více se o stromech můžete dozvědět v mém eBooku STROMY.

Význam stromů by se dal shrnout do těchto 9 významových kategorií: estetický, psychický, mikroklimatický, hygienické a zdravotní působení, prostorové působení, vodohospodářské a půdoochranné, rekreační význam, ekologické působení a ekonomický význam.

Není toho málo, že? Nepříjemnost ohledně spadaného listí v porovnáním s přínosy se zdá být mizivá. Možná by stálo za to, tuto sezónní nepříjemnost přetrpět nebo se zapojit a to listí shrabat, dát je pak třeba do kompostu nebo jím přikrýt náchylné rostliny na mrazíky, vytvořit místa pro přezimování živočichů atd.

Jistě, když Vám někdo nešikovně vysadí strom před okno, hrušku s plody k cestě apod., to není úplně vhodné. Důležitá je komunikace, ohleduplnost a plánování.

Věděli jste například, že město má o 7 – 10°C víc než okolní krajina, živičný povrch má v letním období teplotu okolo 65°C naproti tomu povrch listů jen 28°C.

Léčivé přínosy stromů znali už naši předci a hojně je využívali například březovou kůru, lipový květ, jehličí (listy), kůru, šišky (plody) z borovice, dubu, jírovce, vrby, hlohu, jabloně, ořešáku atd. Některé dřeviny mají navíc antibakteriální a fytoncidní účinky jako mahonie, cesmína, šeřík, jedle balzámová, borovice, cedr, jalovec.

V článku Ekonomického deníku Přínosy stromů pro města? Milion dolarů na kilometr čtvereční z 1.5.2018 jdou ještě dál.

Tým vědců z Univerzity environmentálních věd a lesnictví zjistil, že každý do stromů investovaný dolar vrátí v průměru 2,25 dolaru ročně.

Ale to není všechno. Vědci také spočítali přínosy stromů ve městech, které připadají na jeden kilometr čtvereční. Došli k mediánu, který činí 967 tisíc dolarů, tedy zhruba dvacet milionů korun. Týmu výzkumníků se dokonce podařilo vyvinout aplikaci i-Tree Tool, která dokáže hodnotu městských stromů pro danou lokalitu vyčíslit.

Jako klíčové proměnné do algoritmu vložily schopnost stromů čistit vzduch, zadržovat vodu, snižovat hladinu hluku nebo sloužit jako prostředí k rekreaci obyvatel. „Stromy však mají ještě mnoho dalších přínosů, které jsme do aplikace nezahrnuly, takže naše výpočty hodnotu stromů ve městech o něco podhodnocují,“ uvádí tým vědců vedený Davidem Nowakem.

Svou roli hraje také výška stromů, velikost a tvar koruny, velikost listů a podobně.

Všechna města, na kterých byla studie provedena, mají potenciál pro další výsadbu stromů. Ten se v průměru pohybuje kolem osmnácti procent celkové rozlohy měst. Porosty mohou být vysázeny podél chodníků, na náměstích či na parkovištích či v jejich bezprostřední blízkosti. Dřeviny s vhodným tvarem koruny navíc mohou svůj pozitivní efekt znásobit

Vše prý záleží na schopnostech urbanistů při plánování dalšího rozvoje měst. Podle vědců je důležité, aby městské úřady při výběru lidí upřednostňovali ty, kteří sdílejí vizi, v níž se město a stromy doplňují. „Městské lesy jsou důležitou integrální součástí lidských sídel,“ tvrdí vědečtí pracovníci. Investice do nich se obyvatelům metropolí bohatě vrátí.

CO STROMY VE MĚSTĚ POTŘEBUJÍ

STROMY POTŘEBUJÍ PROSTOR. Jak prostor pro rozvoj koruny, tak pro rozvoj kořenového systému a dostatečnou plochu, ze které se vsakuje voda. K TOMU JE MINIMÁLNĚ POTŘEBA, ABY PŮDA OKOLO STROMU NEBYLA UDUSANÁ A MOHLA „DÝCHAT“.

Tady můžete přispět i vy, nepřivazujte ke stromům své domácí mazlíčky.

Strom při výsadbě by měl být vysazen do dostatečně velké jámy, kde strany jámy jsou rozrušené, nejsou zhutněné. To proto, aby se tam kořeny mohly rozvinout a nevznikl tzv. květináčový efekt. kdy kořeny rostou pouze v této jámě a strom se při následné vichřici může snadno vyvrátit.

K tomu také nepřispívá, když se ke stromu dá pouze kvalitní substrát, je třeba tento substrát spolu s hnojivem a dalšími látkami podporující zadržovaní vody promísit se stávajícím substrátem.

Strom při výsadbě se nesmí tzv. utopit. A je dobré když před výsadbou se jáma prolije vodou.

Následně je třeba strom ukotvit buď zemními kotvami nebo klasicky ke třem kůlům, které jsou v horní části spojené a k nim je strom úvazky uvázán. POKUD NĚKDE UVIDÍTE, ŽE TYTO ÚVAZKY SE UŽ ZAŘEZÁVAJÍ, ROZFIKNĚTE JE.

Doporučuji ve spodní části přidat na každé straně tři příčky, které zabrání očůrávání pejsky. ANO PSÍ MOČ JE PRO STROMY ŠKODLIVÁ. Kromě toho zabraňuje křovinořezům poškodit kmínek. Tam kde ty příčky už nejsou je dobré kmínek právě proti poškození při seči chránit.

Dále je třeba u mladých stromků CHRÁNIT KMÍNEK PROTI SLUNÍČKU. Ano ostré sluníčko či přehřátí může strom poškodit, tzv. korní spála. Proto je dobré kmínek chránit tzv. bílým nátěrem arboflexem nebo třeba rákosovou rohoží. 

Dále by měla být ZHOTOVENA ZÁVLAHOVÁ MÍSA, která zadrží vodu při zálivce, aby se nerozlila. Je dobré závlahovou mísu zamulčovat, aby se v ní déle držela vlhkost. Ale tady pozor mulčovací materiál se nesmí dotýkat paty kmínku.

Při výsadbě dále následuje VYDATNÁ ZÁLIVKA A POVÝSADBOVÝ ŘEZ KORUNY.

Co pak? Je třeba dbát na pravidelnou zálivku, funkčnost kůlování a úvazků, které se nejpozději v pátém roce odstraňují. Provádí se výchovný řez. Tam kde je ruch či ulice, je třeba korunu pravidelně přizvedávat, aby pod ní mohla jezdit auta či chodit lidé. Je lepší začít od mala řezat slabé větve, než ve stáří řezat silné větve, kdy se rány nemusí zcela zahojit a strom se s tím velmi dlouho vyrovnává, jestli se s tím vůbec srovná.

Stromy ve městě je třeba pravidelně kontrolovat, jejich zdraví, jejich stabilitu.

Co je potřeba komplexně řešit, je problém se sítěmi.

Často ve městě dochází k tomu, že z důvodu opravy či poškození stávajících či nových vedení inženýrských sítí, musí být i zdravé stromy pokáceny. Sítě bohužel mají přednost, je to dáno příslušným zákonem. Jenže následná náhradní výsadba na tom místě není možná, síťaři Vám to nepovolí. 

Můžete si toho všimnou třeba v pražských ulicích, například v Ječné ulici je stromořadí, ale v důsledku oprav, vývratů či jiného poškození se některé stávající stromy musely odstranit, jenže znovu už se tam nemůžou vysadit, právě kvůli sítím.

POTŘEBUJEME SÍTĚ A POTŘEBUJEME I STROMY. Je třeba to komplexně řešit např. sítě ukládat do společných koridorů, díky kterým jednak všichni ví, kudy vedou a jednak, když je třeba oprava, jsou zde připravené různé výstupy, nemusí se kvůli tomu rozkopat celá ulice. Vytvářet pro stromy dlouhodobě udržitelné podmínky, když víme, že toho prostoru pro ně moc nemáme, tak si dát na každém stromu záležet.

CO POTŘEBUJÍ, POTŘEBUJÍ PROSTOR PRO KORUNU, PRO KMEN, PRO KOŘENY, POTŘEBUJÍ NEZHUTNĚNÝ POVRCH, KAM PROUDÍ VZDUCH A VODA A POTŘEBUJÍ PÉČI. STROM VE MĚSTĚ NENÍ TO SAMÉ JAKO STROM V PŘÍRODĚ.

DALŠÍ PŘÍNOSY STROMŮ

Stromy mají také duchovní význam. Mohou nám být inspirací. Jestli se k Vám ještě nedostaly rady stromů kolující po internetu (můj zdroj fcb Tarak Matl). Tak tady jsou, příjemnou inspiraci;) RADY STROMŮ:

STŮJME VZPŘÍMENĚ VE SVÉ NÁDHEŘE

NATÁHNĚME SE K JINÉ VĚTVI

VZPOMEŇME NA SVÉ KOŘENY

PIJME DOSTATEK VODY

BUĎME SPOKOJENI SE SVOU PŘIROZENOU KRÁSOU

BUĎME NATOLIK TIŠŠÍ, ABYCHOM SLYŠELI VLASTNÍ ŠUSTĚNÍ LISTŮ

UŽIJME SI VÝHLED